V městě perníku dostal Michal srdce a růži

Sobota 23. června 2007: Na koncert pro rádio Hey Profil v Pardubicích přijel Michal ve světle modrém tričku a v obličeji byl světle zelený. Něco mezi chřipkou, zánětem průdušek, o stavu hlasivek ani nemluvě! Hodinu před koncertem se snažil nemoc porazit v kavárně Hypernovy, před níž stálo pódium. Začal hrnkem čaje s citronem a medem, který od dětství nesnáší, pokračoval mlékem ředěným minerálkou (brrrr!), pak konzultace s Prahou, načež dostal slovo Modafen z blízké lékárny. Jak se později ukázalo, tato kombinace
Michala nesložila, naopak!

Návrh přítomné části Hudytýmu, že bychom v případě nutnosti vzali zpěv za něj, u Michala neprošel. Asi ho natolik vyděsil, že se mu radši udělalo o něco líp.
Ještě kapky do nosu a koncert může začít!

Hlasivky ještě chvíli protestovaly! Po první písničce se Michal omlouval publiku: „Závada není na vašem přijímači, ale na mém vysílači!“

Modafen budiž pochválen – zabral!
„Dáme písničku Bude líp. Snad se nám to zase nezkazí. Zrovna když ji máme hrát, tak se zatáhlo,“ uvedl Michal písničku ze své desky Zvláštní zprávy. Bůh Hudyzemě stál při něm - občas spadlo pár kapek a vítr se snažil rozebrat konstrukci stanu nad jevištěm, ale jinak…Bylo líp! Na nebi i na hlasivkách! :-)

Bůhví, co snižují autoři plakátu za Michalovými zády – nejspíš ceny! Michal se snažil pravidelnými dávkami Modafenu snížit tělesnou teplotu alespoň na přijatelných sedmatřicet!

„Taková chřipka v létě, to mi připadá šílený,“ postěžoval si Michal publiku. „Ale pojďme dál. Další písnička je Dreaming of the summer. To teď docela sedí – začalo pršet a my si můžeme nechat zdát o létě. Písnička je od mého kamaráda Vítka Zeleného – napsali jsme ji spolu na Lipně.“

Autogramy rozdával Michal už během koncertu. V popředí dívka, která si pro podpis zvolila vlastní kůži, v pozadí autor podpisu. :-)

„Tak to se mi snad ještě nestalo, abych dostal růži přímo na pódiu,“ řekl Michal, když mu dáma na snímku podala květinu.
„Písničky pana Hudčeka se mi moc líbí, ráda poslouchám jeho cédéčko, obzvlášť jeho pomalé písničky. Byla bych moc ráda, kdyby se zase brzy do Pardubic vrátil,“ řekla paní Eva Lejhancová, když ji pak náš Hudytým oslovil v publiku. Byla živým důkazem toho, že Michalovy písničky oslovují všechny věkové kategorie: od dívek na prahu dospělosti až po dámy v důchodovém věku. Pánové prominou, že je nezmiňujeme. Jsou v menšině! :-))

Ovšem ani pánové ve frontě na autogram nechyběli. Tento si po koncertu koupil cédéčko a dostal ho rovnou s věnováním včetně vlasatého srdíčka!

Srdce na srdci!
Jedno v hrudi krále Hudyzemě, na něm sladké
z perníku.
Opravdový pardubický perník sice v celofánu není, zato je to perník od Hudytýmu a nechybí na něm znak pro úsměv. Ten pardubické perníky nemívají… :-)
Michal se na snímku sice neusmívá, ale to bude tím, že mu není dobře a focení nemá moc rád.…

O chvíli později už výraz vylepšil.
Taky jak jinak se tvářit s tak hezkou růží v ruce! Říkal, že si ji doma usuší.

A úsměv nakonec! Proč ne? Publikum Michal navzdory nemoci nezklamal a může do postele. Léčit se! :-)
Další fotografie najdete ve fotogalerii!
(annah)
Další fotografie z vystoupení v Lanškrouně najdete ve fotogalerii!
(annah)