V Šumperku zněla poprvé Křídla
Plesová taneční sezona vrcholí. V Šumperku jako všude jinde.
Ale právě do města na dohled jesenického hřebene zamířil
Michal v sobotu 16. února. Byl hostem tradičního plesu,
který pořádá Dům kultury Šumperk společně s největší
šumperskou cestovkou Ancora.
Kromě vlastních zdravých hlasivek je důležité přivézt na místo činu
také nahrávku s hudebními základy. V Domě kultury totiž Michal
nezpíval s kapelou, ale sám na poloviční playback. Právě nese zvukaři
cédéčko a list s pořadím třinácti skladeb, které bude během večera zpívat.
Do začátku plesu zbývají dvě hodiny. Zvuková zkouška je perfektní a trvá
jen patnáct minut. Ozvučení plesu je jako na všech akcích Domu kultury
dokonalé…Michal nešetří chválou.
Poslední porada s ředitelem Domu kultury. Jako přídavek k předem
dohodnutému programu vylosovat o půlnoci výherce hlavní ceny tomboly
a vyprovodit ho zpět ke stolu slavným hitem We Are The Champions?
Žádný problém! Michalovi se nápad líbí…
Chvilka zamyšlení při zvukové zkoušce: „Kterou skladbu nesmím
zapomenout nazkoušet? Samozřejmě tu, kterou jsem ještě nikdy
před publikem nezpíval!“ Tu nejnovější, k níž napsal český text
baskytarista šumperské skupiny O5&Radeček Ondřej Polák.
Než ho napsal, zpíval Michal skladbu takzvanou „svahilštinou“
a nazýval ji Armagedon. Ondřej jí dal název Křídla.
Text se mu mimořádně povedl…
S autorem textu písničky Křídla se Michal v Šumperku samozřejmě setkal.
A Ondřej Polák slyšel písničku v sobotu poprvé v konečné úpravě.
„Trochu jsme se o textu hádali, napsal jsem několik verzí. Ale to je
normální. Zpěvák se vždycky snaží upravit si text tak, aby mu šel
nejlíp do pusy, a autor textu zase ví, proč ho napsal tak, jak zní,“
popsal Ondřej Polák vznik skladby. Byl mimořádně spokojený s konečnou
interpretací textu, k níž s Michalem postupně došel.
A to už je večer a jeviště plesu. Před Michalem plný sál a nad ním plátno
s promítanými detailními záběry. Publiku nabídl ve třech vstupech především
slavné skladby svého největšího hudebního vzoru - Fredieho Mercuryho
a skupiny Queen: Radio Gaga, Somebody To Love, Save Me,
Hammer To Fall nebo Don,t Stop Me Now.
Ke Queenům přidal Michal hity z muzikálu Pomáda,
pak famózní Anyone Of Us, s níž v květnu 2005 končil v soutěži
SuperStar, a tři nejlepší písničky ze své první desky - Závrať,
Ready For Love a Kalendář dospělých.
Michalova nejnovější píseň Křídla
měla v Šumperku premiéru.
Setmělým sálem znělo:
„Dej mi důvod, dej mi sílu vstát
Dlouho zkouším do papíru psát
Těžko se to říká….
Dej mi důvod, dej mi sílu žít
Dej mi návod, jak mám v tobě číst
Nepřečtená knížka je v nás
Pod nohama výška láme čas!
Dej mi křídla, dej mi výšku
A já pro nás dva zpátky vrátím čas
Dej mi křídla, ať jsou bílá
Ať můžu zahnat tmu,
co máme v nás!“
„Máme závrať, s láskou chceme jít
Dej mi zázrak, dej mi kouzlo svý
Těžko se to říká…
Dej mi zítřky, dej mi víru v nás
Krátký výkřik na čas vrátil čas
Neumím a chtěl bych ti to říct
Že buď mám tebe, nebo nemám nic
Dej mi křídla, dej mi výšku
A já pro nás dva zpátky vrátím čas
Dej mi křídla, ať jsou bílá
Ať můžu zahnat tmu, co máme v nás
Co máme v nás.“
„V noci s tebou lítám
a ráno přistávám
Někdy stěží stíhám,
když tě neuhlídám
A ty letíš dál a dál
Dej mi křídla, dej mi výšku
A já pro nás dva zpátky
vrátím čas
Dej mi křídla, ať jsou bílá
Ať můžu zahnat tmu,
co máme v nás.“
Dveře Michalovy šatny vedle sálu zdobil mimo jiné i zlatomodrý obrázek: velké písmeno H protnuté
královskou korunou. V září 2005 ho totiž fanklub zvolil králem. Sice jen ve fiktivní Hudyzemi,
nicméně ta má vlastní erb (viz. obrázek za Michalovými zády), taky má bankovky a známky
s portrétem panovníka.
„Mám jich samozřejmě doma celý arch, ale na dopis jsem je ještě lepit nezkoušel,“
prozradil Michal. „Asi by to u České pošty neprošlo… Anebo jo?“ :-))))
Mezičas. Přestávka mezi vystoupením, prostorná šatna a v ní
„týlové zabezpečení“. Starali se organizátoři plesu a taky Hudytým.
A je půlnoc. Ples vrcholí. Michal vylosoval první cenu - výherkyni
patnáctitisícového zájezdu - a vzápětí jí zazpíval píseň vítězů.
Provázel ji parketem ke stolu a sálem zněla slavná hymna
We Are The Champions! Kdo by nechtěl být vítězem…
Fotoaparát jako zbraň?
Celý večer Michal odevzdaně
a trpělivě čelil neustálému
útoku objektivů, ačkoliv ho
fotografování a filmování
znervózňuje.
I v Šumperku byl
připraven na nejhorší…
Ovšem čeho je moc,
toho je příliš:
„Nemohli byste s tím
fotografováním
konečně přestat?
Už mě to fakt nebaví.
Začínáte mě štvát!“
„Takže vy nedáte pokoj!
S konečnou platností
se přestávám
tvářit přívětivě!
Od teď se do objektivu
už jen mračím!“
„Ale teď už toho mám vážně dost!
Berte to jako poslední varování!
Ještě jedno blesknutí, a vezmu
ten popelník a při správně
mířeném úderu je nejen po foťáku,
ale i po fotografovi!“
„Hele, uklidni se a nech je být. Oni za to nemůžou. Dělají svou práci. Pro noviny i pro tvůj web.
Vydrž to. I fotograf a kameraman jsou přece lidi…“
„No tak dobře… Já proti nim vlastně skoro nic nemám…“
„Klidně foťte, přátelé!
V Šumperku i jinde!
Už se zase směju!“ :-))))))))
(Hudytým, únor 2008)